Lockdown ssseriál

Dlouho u houby nic nebylo. Ještě déle Houba nebyl v houbí hospodě, což je na pováženou.

Každopádně jsem se, po vzoru fffilmu, rozhodl vydat další díl ssseriálu. Jde o první díl, takže je to vlastně další díl.

V lockdownu nejde moc dělat. Což pro introvertně zaměřeného člověka nemusí být úplně špatně, ale také to není úplně dobře. To je něco podobného, jako když víte, že v současné situaci jsou tři možnosti: Buď se zlepší, nebo se zhorší, nebo zůstane stejná. 

Procházky na čerstvém vzduchu komplikuje nutnost nosit roušky i venku, což je pro pražáky úplně super. Ne, že bych věřil, že při procházce někoho nakazím, zvlášť když lidi obcházím, ale je mi trapně jít bez roušky, když proti mně jdou lidé s rouškou. Ale dost rozborů mé nevyzrálé psychiky a pojďme na to hlavní.

První dva seriály co mě zaujaly jsou trochu podobné. Jeden vychází z druhého. Oba jsou ke shlédnutí na netflixu, ale možná musíte přepnout do anglické verze. Nevím, mám to do anglické verze přepnuté, protože v české se spoustu filmů a seriálů nezobrazuje. Třeba staré star treky jako Deep Space 9.

První, co se mi asi líbil o něco víc, je Maniac. Je to o duševně nemocném týpkovi, který se žije v reálné realitě v ústavu pro duševně nemocné, ale zároveň také ve své realitě. Vlastní reality jsou vždycky zábavnější, než ty reálné. To jsem věděl už od mala. Trochu problém je, že v té reálné musíte doopravdy žít. Když umřete v té reálné, umřete i v té svojí. 

Maniac je příjemný krátkými ani ne půlhodinovými díly, kterých je celkem 10. Nejde tedy o žádný nekonečný seroš, kterým strávíte dlouhé a dlouhé dny. Navíc je to takový zvlášní mix, který je vtipný, zábavný, kreativní. A zároveň mrazivý. Člověka nutí k mnohým zamyšlením, jaká ta naše realita vlastně je a jak moc je reálná - nebo co duševně nemocní lidé mohou doopravdy prožívat. Pro mě osobně o to inteznivnější, že se mi vybavují vzpomínky na mentálně postižené důchodce ze Sulické. 

Druhý seriál se jmenuje... Maniac. Podle serveru o filmech imdb.com vychází z prvního seriálu, což je trochu poznat. Ale v podstatě je úplně jiný. Zatímco první seriál je sice fikce, ale v podstatě by mohlo jít o realitu, druhý Maniac je scifi. 

Je o výzkumu zvláštních drog, které mají vyřešit problémy lidí. Odehrává se ve světě kombinace Black Mirror a very old school scifi (možná cyberpunk?). V podstatě celý seriál je o skupině lidí, kteří se účastní tohoto pokusu. Jak můžete čekat, pokus proběhne úplně hladce, lidé se vyléčí a seriál končí.

Dobře, tak to samozřejmě není. Pokus se poněkud zkomplikuje a účastníci zažijí mnoho zajímavých situací, které předčí i díl v teletubbies, kdy se Lálá schovala za kopeček a celý díl ji nemohli najít (spoiler: nakonec ji našli).

Jde opět o jedinou sérii s deseti díly. I když na můj vkus tam bylo moc hrabání se v životních problémech hlavních hrdinů, celkově se to dá dobře zkousnout. Každý díl se snaží být nějak nápaditý.

Každopádně oba seriály jsou v podstatě trochu depresivní a vcelku prohloubily mé uvažování o tom, v jaké realitě vlastně žijeme. Takže se na ně nedívejte. Nebo se na ně podívejte, nebo udělejte co chcete. 

Dobře, chtěl jsem doporučit více seriálů a taky dát více průchod své grafomanii stran počítačových her, ale vidím, že už jsem napsal víc, než zvládne obyčejný smrtelník za život přečíst. Takže ssseriál tímto končí.