Covidí tvé elfí oči - zpravodajství z doby logdownu

Těšil jsem se na ten Houbou avizovaný smradlavý plyn a nějak nic. Tak buď je to dezinformace, nebo mam covid, nebo peru prádlo dvakrát. 

Dále. Hospoda zeje prázdnotou. Většinou. Nicméně v ní byl viděn Bohouš.

V Lovosicích se kácely lípy na náměstí. Podle fotky co jsem viděl byly fakt už špatný, ale to nijak nezabránilo hejtu. Kácení stromů je nepopulární a když se kácí pes, létají řízky.

Když jsme u Lovosic. Někdo na facebooku založil falešný profil Barona. Posty si lajkuje on sám a ještě Petr J.

Vždycky, když vidím, že někomu jde o lidi, nebo tvrdí, že na prvním místě je zákazník, začíná mi cukat levá mozková hemisféra. Touží se osvobodit a opustit s delfíny planetu Zemi, než ji zničí kvůli vesmírné dálnici.

Loterie vládních opatření vylosovala dnes uzavření studní s pitnou vodou. Hamáček se nechal slyšet, že se lidé stejně budou setkávat, takže by nakonec možná bylo nejlepší je postřílet. Aspoň bude v ulicích místo na mrazáky. (To je samozřejmě lehká nadsázka, řekl, že lidem musí zabránit se stýkat. Ale možná si to myslel.)

Micík dál vidí velký špatný, ale je to prd platný, vláda už oznámila zlepšení, tak se lidi rozcovidili a republika může krásně zčervenat. Aspoň vláda nepřijde o hračku. Případným mrtvým by měl někdo vysvětlit, že nezemřeli na covid, ale s covidem. Jistě jim to usnadní cestu na věčnost.

Poslední zpráva. Donald i Miloš jsou stále prezidenti.

Tádydádydá, to je konec zpravodajství. Když nechodíte do hospy, zavalím vás svejma kravinama tady. Ha. 

Covid, volby a hospa

COVID - aktuálně bych to viděl asi nějak takhle. Že by to nějak zázračně v dohledné době samo sklesalo na rozumné hodnoty při stávajících opatřeních mi nepřijde moc pravděpodobné - a do jara ještě dlouho... ale třeba jsem pesimista :)

Pokud si chcete odpočinout od COVIDu, dejte si americké volby. To už je taky slušný bizár.

A pro Škopka tu mám obrázek:



Btw. dneska jsem v hospě od 21h. asi jen krátce, mám jen jednu láhev vína.

Přeji klidný a pohodový víkend


 

Storky z STK

Tak dneska něco veselejšího. Žádné mrazáky na mrtvoly na ulicích (budou někde šoupnuté bokem u nemocnic, to je jasné). Logistika! 

Ráno jsem byl na STK. Jelikož se jim rozbil počítač na měření emisí, měl jsem nějaký čas (než zprovoznili záložní) pozorovat okolí. 

Ač jsem se snažil dodržovat rozestupy i při čekání, stejně mi nachrchlal týpek z metru a půl do obličeje. Není to lehké. 

První cenu však získal borec kolem padesáti, který přijel chvíli po mně. Už z dálky bylo vidět, že se vyzná. Nejdříve si za pochodu odkašlal do dlaní, pak si nimi promasíroval celý obličej (kolem sedmé ráno je člověk rozespalý), aby vzápětí vzal za kliku vstupní kanceláře. Ptát se, jestli měl roušku není třeba.

Jako lidi, tohle je fakt nechutný nehledě na virus.

Strach a hnus v Hobitíně

Já už si dělám takové malé radosti, třeba se zasměju u projevu profesora plukovníka, který má dikci jak Fantomas a tak. Jinak mi přijde, že spíš sleduji film, se kterým se nedá moc dělat. Opatření přišla pozdě a dle mého jsou stále slabá, protože mimo míst, kde je lidé musí respektovat, je víceméně ignorují. 

Tedy v obchodě si roušku naprostá většina lidí nasadí, ale když si jdou u nás pokecat důchodci na chodbu, tak stojí v hloučku a mluví na sebe z metru bez roušky. Toho jsem si na jaře nevšiml. Zmizela osobní odpovědnost a opatrnost a plní se jen to, co se musí. Bavím se samozřejmě o nějakém celkovém pocitu ze situace, ve zprávách vždycky někoho chytnou, že dělá nějakou blbost, to prodává - a dělo se to na i jaře.

Realisticky, tedy nezávisle na tom jaké fikci chce váš mozek věřit, a i když plukovník mákne s navyšováním lůžek, stejně na mrazáky s mrtvolama na ulicích dojde, resp. byl bych překvapen kdyby ne.

Bude to taková naše pěkná vizitka pro rok 2020. Ale třeba tím zachráníme dost lidí v okolních zemích, kteří už si teď říkají - proboha, něco dělejte, nebo skočíme jak Češi!

Taky to přispěje k národní identitě, Česko, to je takový Hobitín - bezpečí, smrádek a teplíčko a buď za pecí rozumíme všemu nejlépe, nebo jedeme na vlně společného traumatu, že oni "o nás bez nás" a tak vůbec. Konečně si něco epochálně posereme sami!