Omlouvám se za ještě jeden společenský post - o víkendu jsem spadl při noční cestě z Lovoše na hlavu, tak trochu pochopení :)
Já mám problém s Andrejem ten, že je to jaksi křivák a charakterový chabrus. V tomhle souhlasím s Mirkem Motejlkem, který ho popsal v roce 2015 takto:
A teď ta abstrakce - může se teoreticky podařit změnit věci k lepšímu, když se s takovým člověkem spojíte, nebo se na vaší bílé košili kluka (holky) z plakátu bude objevovat jen více a více hnědých skvrn?
Pomineme-li paralelu s Adolfem, který v Německu rovnou prohlásil hnědou za novou bílou (tak daleko snad zas nejsme) tak moje zkušenost říká, že to moc nefunguje. Zvláště, když se takový člověk profiluje jako výhradní vůdce vaší práce.
V byznysu se říká, že je daleko důležitější dostat ty správné lidi do stejného autobusu (postavit dobrý tým), než jako první sáhodlouze řešit, kudy má ten autobus konkrétně jet (rozuměj které řešení je dopředu přesně to pravé, protože spousta věcí není jasných, dokud se autobus s těmi správnými lidmi nerozjede).
Žádnou poučku o tom, jestli je pro někoho dobré nastupovat do autobusu s řidičem v hnědé košili, sice workoholikem, ale absolutistou s dost pokrouceným charakterem bohužel neznám.
Já osobně bych ale v tomhle případě asi radši šel pěšky.
Tento post volně navazuje na pojednání o probíhajícím shitstormu Prohnilí proti prohnilýmu.
0 komentářů:
Okomentovat
UWAGA! Pro odeslání komentáře zmáčkni to MODRÉ tlačítko vlevo dole.
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.