Včera Míra rozhodl, že na oběd se pojede k Wendy's. Prý je to fastfood se suverénně nejhoršími recenzemi na googlu, takže se tam prostě musíme jet najíst. Google nelhal. Wendys byla brutalita. Procento oleje ve vzduchu překračovalo dýchatelnou míru. Všechno, skutečně všechno, tam bylo ulepené od omastku. I záchody. Maso v burgru vypadalo vevnitř jako tmavohnědá pěna. Maso v kuřecích nugetkách vypadalo jako světlehnědá pěna. Na dětském pitíčku byl citát Oscara Wilda "Be yourself. Everyone else is already taken." Oukej, Wendy. A když budu, už k tobě nikdy nemusím, že? Děti dostaly samozřejmě k menu hračku - bizarního potapěče. Obsluha byla, jak je v USA obvyklé, milejší, než v nejlepší České restauraci, chlapík s náma přátelsky pokecal o tom, jestli nejsme z Ruska, a řikal, že má souseda z Čech.
Potapěč z Wendys je hustej |
Dneska se jelo do lesů. Opět směrem na jih do Big Basin Redwood State Park. Jde o fragment (údajně 5%) původního zalesnění, které se táhlo po celém západním pobřeží USA až do střední Kalifornie. Přejezd z uhlazených uliček do džungle byl hrozný šok. Stromy se mi nejdřív nelíbily, ta jejich výška je nelidská, ale časem jsem si zvykla. Udělali jsme si s dětmi důchodcovskou procházku, z níž dávám k dobru Markétku a Sekvoj.
Následuje hrůzné tajemství - zastávka na pouti v Santa Cruz, o které se už nikdo nikdy nesmí dozvědět nic víc, než že tam bylo pro změnu velké teplo a místo sekvojí palmy. Howgh.
Super. Díl od dílu lepší. Přirozeně se těšíme na odhalení hrůzného tajemství :)
OdpovědětVymazatPanáček z Wendys je docela strašidelnej.
OdpovědětVymazat