Nepijte!


Vedro



















To fakt nevím. Moje poslední navštívená webová stránka a mobilu je "koupě mobilní klimatizace" na Alze.

Nakonec jsem si místo klimatizace koupil flašku vína za 120,-. Vedro je stejný, akorát už je mi to jedno. Takže pokud nemáte klimatizaci, nebo bazén a v něm Šefču, tak mohu tento postup vřele doporučit. Co ty na to, Praho?

Magický obrázek


Tento magický obrázek vám v těchto horkých dnech přinese úlevu, ale zároveň má v sobě něco znepokojivého.

TV Kryton - Svobodní - běh o první místo a útok na letné

Kdysi (v říjnu 2017) jsem zlehka zaznamenal aféru, kdy byl na letné napadený stánek Strany svobodných občanů / Svobodných. Bylo u toho video, kdy týpek povalí stánek, naběhne Petr Mach, párkrát se šťouchnou a týpek odchází.

Zpráva je tady a tamtéž najdete i link na video.

Pár dní zpátky kamarád na facebooku publikoval status, že někdo interní na facebooku doznal, že to byl fake. Zjistil jsem, že kolem toho byla celkem aféra, zda to byl fake nebo nebyl. Tenkrát když jsem viděl to video, tak mě ani nenapadlo, že by to byl fake. Ani mi to nepřišlo důležité a vlastně mi ani nepřišlo, že je to hodno tiskové zprávy.

Teď jsem to zpětně lehce prostudoval, dokonce dohledal i ten zmíněný komentář.


Když jsem pročítal diskuzi pod rok starým videem na facebooku a četl jsem, jak to svobodní hájili, Petr Mach tam někomu děkuje za chválu... říkám si.. to těm lidem nebylo stydno?
Nebo proběhlo kouzlo vyrovnání se s frustrací a všichni si pěkně v hlavě přerovnali, že vlastně udělali správnou věc?

Mno. Jinak se mi většina myšlenek svobodných líbí. Dlouho jsem je volil. I přes hodně výhrad co jsem měl mi přišlo důležité, aby jejich myšlenky byly ve vládě, v eurovládě.. prostě všude zastoupeny.
Ale už posledně jsem je nevolil (a nevěděl jsem ani o fake videu). Čím dál tím víc mi vadí jejich prezentace, toho poukazování na to, co všechno už je špatně, ten arogantní podtón mi vadí. 
A ve spojení s informací o fake videu to vytváří obrázek lidí, které bych asi v čele státu nechtěl a tak nějak mě mrzí, že zrovna oni zastupují velmi zajímavý myšlenkový směr...

Sorry za dlouhý a trochu pomotaný článek o svobodných.. sleduju je na fb, sleduju jejich myšlenky a nápady.. tak mě to celkem zamrzelo. A nebojte, příště už zase budu psát o starých dobrých hovnech.


Zákaznický servis ve střední Evropě

Ještě jsem nepsala blogový post z restauračního zařízení, ale všechno je jednou poprvé, že.

Sedím sama v jedné nejmenované restauraci v Praze na Lhotce, a v posledních dvaceti minutách jsem zažila následující události:

1) Volal soused, že jim teče do bytu a Míra má okamžitě přijít to vyřešit (mysli vyčistit odtoky vody ze střechy, které čistí každého půl roku). OK, Míra vystartoval. Domů je to tak dvacet minut cesty, takže i kdyby byl super rychlý, bylo mi jasné, že dříve, než za 45 minut to zpět nedá.

2) Upozornila jsem obsluhu, aby počkali s jídlem, jelikož manžel se vrátí až za dlouho. Číšník odešel s tím, že rozumí, nicméně po chvilce přišel s tím, že jídlo je již nandané. (?) Řekla jsem tedy, že ho jíst nebudeme.

3) Přišla nabroušená servírka a nesla naše pokrmy, bavila se u toho s naším číšníkem. Bavili se mezi sebou o nás nahlas, že to jíst nebudem, ona něco v tom smyslu že už to nese a co s tím jako má dělat. Pak přišla za mnou. To už jsem pochopila, že asi není úplně ok, řekla jsem jenom, že si jídlo sníme potom. Paní protočila panenky že teda jako (zase) neví, co s tim má dělat. Situace graduje. Do děje vstupuje nová postava označující se jako "Manažerka restaurace" - ta se mne až mateřsky ptá, jestli si nechci jídlo sníst aspoň já, že je to škoda. Zkouší to po dobrém. Opět vysvětluji situaci, manžel musel narychlo odejít a vrátí se nejdřív za třičtvrtě hodiny a já sama jíst nebudu. No ale pak vám to budeme muset přihřát. No, budete, říkám si, a co mám asi dělat, sníst dvě velký jídla a vesele odkráčet domů s pocitem dobře investované pětistovky? O čem se tady bavíme?

4) Přemýšlím, jak by ta situace asi probíhala v USA. Jistě, chápeme... A budete jídlo potom ještě chtít? Uvaříme Vám nové, nedělejte si starosti. Dáte si zatím něco jiného? Sním o normálním zákaznickém servisu.

5) Zatímco vytahuji z dlouhé chvíle počítač a sleduji videa na Intellectual dark website, na kterou upozornil poslední Reflex, u stolečku hned vedle mne začíná být rušno, přichází rusky mluvící zákaznice. Objednává si Prosecco. Opět k ní přichází "manažerka" podniku - je toto nějaká její oblíbená sekce? Velmi dlouze jí něco vysvětluje a protože se rozhovor odehrává asi půl metru ode mne, i přesto, že nechci - fakt ne - slyším, že je to o tom, že zákaznice bude muset zaplatit 150 Kč za to, že si někdo ze skupinky, kterou měla na starosti, donesl vlastní dortík. Dobře? Evidentně se jí to nelíbí, ale manažerka vysvětluje, že kam by přišli, že by si k nim lidi nosili vlastní dortíky, a oni by pak nic neprodali, že cena za jídlo je zde za slušné ceny a počítá se s tím, že lidé v restauraci jedí jídlo, které jim zde připravili. Jídlo by si chtěli pak nosit i další lidé, bylo by to jako řetězová reakce. Vytřeštím oči a přemýšlím, jestli toto není celé nějaký omyl a nejsem v nějaké chráněné dílně nebo na natáčení nějakého absurdního dramatu.

Co je špatně s našim myšlením, že si zasloužíme takové jednání na místech, kam chodíme odpočívat?

Wizard Namols house of movies, lost talents and missing fantasy

Než Scopek napíše ty pikantnosti o dospělosti ALTROSu, přidám recenzi na další film, který jsem viděl včera. Jmenuje se nějak jako Pod postýlkou, což je v řeči filmů "Zatímco spíš" (Mientras duermes). Tentokrát nejde o klasické sci-fi nebo horor, ale o španělský film o jednom domě. V domě žijí nájemníci a domovník. Domovník má drobné psychické problémy, jehož hlavním je, že není úplně šťastným člověkem. To se ale zlehka může změnit. Napomůže tomu, když si své vyhlédnuté vleze každou noc pod postýlku.

Pokud se bojíte, že pod postýlkou máte duhy, tak je tam možná máte. Možná je to ale také váš domovník. Schovaný pod postýlkou, zatímco čeká, až usnete. A teď to přichází. Zatímco spíš (všimněte si, jak jsem vtipně použil název filmu), domovník vyleze z pod postýlky a něco milého pro tebe udělá. Třeba ti doma poklidí. Opraví chyby v kódu, který píšete a fixne za tebe pár bugů. Ostříhá ti nehty na nohou, dá ti prášek na vykadění rakoviny nebo nainstaluje poslední update windows.
Ve filmu teda nic z toho co jsem napsal nedělá, ale nějaké věci dělá.

Velkou část filmu je teda pod postýlkou. Zajímavé je, že já bych se teda pod postýlku pravidelně díval, jestli tam třeba nejsou duhy.

Film je zajímavý tím, že trochu nevíte, jestli se bát o tu ženskou, nebo o domovníka pod postýlkou, jestli ho náhodou neodhalí. Ale postýlka je dobrá schovka. Koukej sem, koukej tam, príma schovku dneska mám, koukej sem, koukej tam, kde nikdo není....

Dospelost oslavil nejenom Altros

Chcete vedet vice?

Sledujte Uhouby

Wizards Namols House of Tamto: Dinosauři: Zánik hoven

Protože se vám poslední recenze líbila, napíšu další. O filmu Dinosauři: Zánik hoven. Tentokrát jsem byl na filmu v kině. A ne tak v ledajakém kině, bylo to kouzelné kino. To kino se jmenovalo uMin a je v praze na Floře na Žižkově. Je zajímavé tím, že si nasadíte kouzelné brýle a vidíte film v 3D. Takže to vypadá, jak kdyby dinosaur stál přímo před vámi. Teda tak trochu. Krabice s popcornem je přímo před vámi pořád o něco víc, než ten dinosaurus.

O čem zánik hoven je? Nejprve se parta lidí vypraví najít kus dinosaura. Uříznou kus dinosaura pod mořem a pro jistotu seberou i jeho hovna (v záběru to není).
Protože tento film navazuje na předchozí díly, které jsem všechny neviděl, může být můj popis místy nepřesný. Dinosauří díte už vyrostlo a je hyperinteligentní. V původních sériích bylo ještě malé a nevypadalo moc chytře:



Vlastně všechny postavy vypadají docela jinak. Asi tím, že jsou 3D.
Takže dítě, které vyrostlo (malé ho vidíte na obrázku), je teď trochu větší. A je na ostrově s dalšími dinosaury, kterým hrozí zánik. Protože sopka.
Sopka, která už trošku soptí a za chvíli bude tak, že dinosauři znovu vymřou. Ale odvážná žena se rozhodne, že je zachrání. Pomůže jí v tom milionář, který byl asi důležitý v dílech, které jsem neviděl.
Hovna, dinosauří hovna! Volá odvážná žena a jde najít to dítě.
Dítěti se říká Blue, protože hyperintelignetní a z dinosaurů prostě nejvíc top.

Mno, ukáže se, že jsou i zlí lidi, který chtěj dinosaury zneužít. Pro svoje kulinářské účely. Dinosauřím hovnem se dá topit sto let. Když je dost velké a jde o druh dinosaura, jehož hovno hoří.

Takže se to trochu semele a všichni jsou na sídle toho milionáře, jenže dinosauři jsou v klecích a lidi venku.

Co to takhle obrátit? Řekne si ta odvážná žena a zavře lidi do klecí a dinosaury dá ven. Aha, tak to nebyl dobrý nápad, tak to zase prohodíme. Tak to prohodí zpátky.

Pak přijde závěrečná bitva, dino vs. dino, muž vs muž, muž vs žena, dino vs muž, fatality.

Dinosaur tancující na prosklené střeše - k nezaplacení, na vše ostatní je tu ikea kartička, hovnový koule v ikea kantýně o deset korun levnější. Nekup to.

Wizard Namols House of the Horrors - A Quiet Place

Mno, dlouho u Houby nic nebylo.

Takže tady mám tip na výborný sci-fi/horor. Jmenuje se A Quiet Place. Tedy, v češtině, Tiché místo.
Samozřejmě, pokud si chcete užít zážitek z hororu od nuly, nečtěte dále. Každý další odstavec vám může napovědět víc o filmu, což může být k vašemu dobru. Ale pokud trpíte sebetrýznitelskými sklony, dál nečtěte a dívejte se na film jako na film, od kterého čekáte skvělý zážitek a který si parádně užijete.

Důležité při sledování tohoto, ehm, hororu mi přijde, že na něj musíte koukat správnou perspektivou. Tedy, ne jako horor, který má na ČSFD 75%. Což je hodně. Musíte na něj koukat stylem "tohle má na ČSFD 75%?!".

Trošku mi to připomíná Znamení, která teda nebyla špatná, ale občas jsem měl pocit, že si z toho herci prostě dělají prdel. Tady mi trochu přijde, že si ze všech dělá prdel režisér. Ehm, scénárista. Ehm, hlavní postava. Vše v jedné osobě.

O čem to je? Na zemi zaútočili ufoni. Po pravdě, ufoni vypadaj docela scary a vydařeně. Kdyby ke mně přišli, bál bych se jich stylem jedny trenýrky nestačí. A teď přijde to zajímavý. Ufoni asi nejsou moc chytří, ale žerou lidi. A nevidí. Jenom slyší.

Příběh je o rodince, která se to snaží přežít. Pokud bude mít štěstí, přežije vousatý táta, odvážná máma a tři malé děti a při troše dalšího štěstí i najdou způsob, jak s ufony zatočit.

Mno, hned na začátku teda jedno dítě trochu hloupě zařve. To mě asi mělo varovat, ale člověk si řekne, takový klišoidní úvod do hororu.. a v hlavě se mu honí nápady, jak si s ufony poradit. Ufoni totiž jsou většinou schovaní a jak se ozve nějaký zvuk, třeba jen zvuk dětské hračky, do několika sekund se u toho zvuku objeví a když je tam člověk, tak ho sežerou.

Takže si představujete všechny ty možnosti, jak se ufonům bránit... Trošku si taky říkáte, že ufoni mají docela velkou nevýhodu.

Pak jsou tu věci, u kterých si nejste jistí a čekáte, až se to rozsekne. Tak třeba to, že ufoni nevidí. A to asi ani jako netopýři. Tak vás mate, že při běhu třeba nevráží do stromů. No, to se úplně nevysvětlilo.

Nebo si říkáte, proč se rodina třeba v domě trochu neopevní. Vše se vysvětlí, když ufon bez problémů rozpáře staré silo. Tento scifi horor vás ale v mžiku opět překvapí, když zjistíte, že ufoni mají nějaká další záhadná omezení. Třeba v okamžiku, kdy se nedostanou do starého auta, nebo do sklepa, kde se někdo zabarikádoval matrací.

Nebudu více spoilovat. Protože kdybych prozradil další podobně tajemné věci v hororu, vlastně by nemělo smysl se na něj dívat.

Na druhou stranu, na ČSFD má film obdivné recenze. Takže je možné, že pro všechny tyto záhady existuje nějaké vysvětlení...

Má to totiž mít i dvojku!

Vandr a Trumpetka

Dlouho se u Houby nic nestalo.

Tak o víkend jsme byli na vandru. Škopek nešel a Houba nebral telefony a pak napsal, že má pracovní týden (takže byl u trumpetky a na nás se vykašlal). Potom vážně vysvětloval Škopkovi: "Trumpetka je také práce, škopku."


Šefča se koupe v holanech

Bylo nás nakonec šest a pěkně jsme se prošli, něco dobrého pití popili a buřtíky na ohni si opekli.
Tenhle týden Zdenda slaví narozky, takže průběžne grilujeme a kalíme. A příští týden je Altros.

Tak se zatím mějte hezky a pozdravujte k Trumpetce.