Trumpeta

Včera jsem byl na kole U Trumpety - a řeknu vám, že jak zapadne ta žlutá koule na obloze, tak je pěkná kosa. Ani sedm piv vás cestou zpět úplně nezahřeje!

D-K efekt

Dunningův–Krugerův efekt asi znáte (pokud ne, tak je tady krátké vysvětlující video ve stylu Hollyho z Červeného trpaslíka, nebo Wikipedie).

Otázkou je, proč nás vlastně příroda vybavila takovým druhem kognitivního zkreslení?

Zábavná mi připadá představa, že to zřejmě (jako skoro všechno) souvisí s přežitím lidského druhu a s tím, že mozek je primárně zařízení, které nám má poskytovat v tomto jistou výhodu (ta ale pro vás nemusí mít nutně pozitivní výsledek, viz dále).

Pravěk. Pokud budu totálně neschopný pra-lovec přesvědčený o vlastní nadprůměrné schopnosti lovu (tedy mám nulovou sebereflexi), příroda se mě (ve formě nějakého nasraného predátora) zbaví sama. Lidská tlupa tím má zase větší šanci na přežití. Což je cílem pra-mozku. Přežití druhu, nikoliv prioritně jednotlivce neschopného sebereflexe.

Každopádně dneska už takové věci primárně neřešíme. Naopak. Dnes si založíte na Facebooku stránku, kde budete léčit rakovinu savem a bojovat proti chemtrails. Jistě najdete na celé planetě dostatek podobně postižených jedinců. Tím pádem máte hlas, který už musí společnost respektovat - minimálně jako originální pohled na věc, aby vašemu jemnocitu v rámci korektnosti nebylo ublíženo. A pokud nehltáte savo po litrech, pravděpodobně se vás nezbavíme nikdy.   

Opačně je to taky horší. Pokud máte opravdu nějakou kompetenci, jsou tu dva problémy:

Jednak si daleko více uvědomujete, že se vaše kompetence týká nějakého úzce vymezeného oboru* (aka: "vím, že nic nevím"). V ostatních oborech samozřejmě příliš kompetentní nejste. S nárůstem specializace a celkového objemu vědění je to jen čím dál horší. V daném čase je prostě nereálné rozumět všemu.

Druhým faktorem je, že pro porovnání vám může dnes v milisekundě sloužit celý svět. Podnikáte? Tenhle na druhém konci světa už za půl roku ze svého startupu vytáhl miliardy. Kódíte? Tenhle člověk to umí desetkrát rychleji a lépe! Kojíte (v Raifce???) - jdete pozdě, v pondělí už tam bude kojit zástup biomatek! Vždycky bude někdo lepší.

Otázkou tedy zůstává, jestli nejlepší strategií pro přežití v současném století není být jen blbý a šťastný. Přátelé najdete díky moderním technologiím po celém světě!

* existuje ještě úzká skupina lidí, pracovně je nazývám Cílkovci (podle známého šutrologa Cílka), která se vyznačuje tím, že když dosáhne jisté kompetence v jednom oboru nakonec nabude přesvědčení, že už rozumí všemu. Pokud chcete nějaký současnější příklad - mým favoritem je ekonom Sedláček. Jeho naivní představy o jiných oborech, které bez elementární znalostí dané problematiky matlá tak, aby zapadly do myšlenek jeho úvah jsou legendární.

Jarní putování okolím Lovoše 2019 - popis tras

Klub českých turistů Lovosice zve všechny přátele pohybu v přírodě do rozkvetlého Českého středohoří. Prezentace účastníků 40. ročníku Jarního putování okolím Lovoše je 27. dubna 2019 od 7 do 10 hodin v restauraci Sauna v Přívozní ulici v Lovosicích. Autobusy vás odvezou ke startu na Paškapole, nejvyšší bod silnice Lovosice – Teplice se zastávkou ve Velemíně. Cíl je tradiční v turistické chatě na vrcholu Lovoše.

Účastníci projdou kolem romantických zřícenin loupežnických hrádků krásnými partiemi Českého Středohoří. Výchozí místo tras je nejvyšší bod silnice Lovosice – Teplice (460 m n.m.), od startu k němu bude zajištěna doprava. Všechny trasy jsou ukončeny v chatě na vrcholku Lovoše.

Pěší trasy

7 km
Přes Opárenský hrad. Lehká trasa vedoucí z Velemína stále po modré značce romantickým údolím Milešovského potoka. Z údolí potoka od Černodolského mlýna vystoupáme do cíle na Lovoši.

12 km 
Kolem Milešovské studánky. Trasa klesá z Paškapole lesní cestou kolem lesní studánky až do Velemína. Odtud po trase 7 km údolím potoka pod Oparno a stále po modré do cíle na vrcholu Lovoše

16 km
Přes Milešovku a Opárenský hrad. Z Paškapole dojdeme po zelené do Bílky. Odtud po červené pod Milešovku a po modré vystoupáme na nejvyšší horu středohoří. Stále po modré sestoupíme do Velemína a údolím Milešovského potoka shodně s trasou 7 a 12 km do cíle.

20 km 
Rozkvetlou Portou Bohemikou. Po zelené obejdeme Kletečnou a vystoupáme pod Kubačku. Po žluté sestoupíme do Dobkoviček a dále až téměř k Labi do Litochovic. Po zelené projdeme Portou Bohemikou do M. Žernosek. Údolím potoka dojdeme k Černodolskému mlýnu. Odtud po modré vystupáme do cíle na vrcholu Lovoše.

25 km
Přes Milešovku, Páleč, Lhotu a hrad Ostrý. Žlutá nás zavede pod Milešovku, po modré vystoupáme na královnu středohoří a sejdeme do Černčic. Dále po červené dojdeme k silnici nad obec Páleč a po ní k Milešovu. Po červené ke Kocourovu, po modré do Března a do Velemína. Odtud shodně s ostatními trasami po modré do cíle.

33 km
Portou Bohemikou na Milešovku, Lukov a hrad Ostrý. Žlutá nás zavede pod Milešovku, po modré vystoupáme na královnu Středohoří a sejdeme do Černčic. Stále po modré dojdeme do Lukova, odtud po červené k hájovně Baková. Žlutá spojka nás zavede do Lhoty. Dále po červené až pod Ostrý. Odtud stejně jako trasa 25 km přes Velemín do cíle.

50 km 
Portou Bohemikou na Milešovku, Lukov a hrad Ostrý. Fyzicky náročná trasa s velkým převýšením nás zavede z Lovosic přes Malé Žernoseky a Portu Bohemiku až do Dobkoviček. Přes Kletečnou a Milešovku dojdeme do Lukova. Sejdeme do Lhoty a přes Medvědice pod Ostrý. Odtud stejně jako trasa 25 a 33 km přes Velemín do cíle.

Cyklistické trasy

68 km
Z Lovosic východním Středohořím s výhledy na Lovoš. Od startu se vydáme do Malých Žernosek k přívozu. Převezeme se do Velkých Žernosek a po cyklostezce č. 2 do Litoměřic k dolnímu nádraží ČD. Po stezce č. 3066 pokračujeme přes Žitenice, Vinné, Chudoslavice, Třebušín do Homole u Panny. Odtud přes Lhotu pod Pannou, Byňov až do Velkého Března. Po pravé straně Labe se již rovinatou cyklostezkou č. 2 vydáme zpět ve směru Valtířov, Olešnice, Svádov, Olšinky do Ústí nad Labem. Od Střekova pokračujeme Polabskou cyklotrasou č. 2 až k přívozu ve Velkých Žernosekách, lodí se převezeme do Malých Žernosek a vrátíme se zpět ke startu do Lovosic.

35 km 
Z Lovosic západním Středohořím s výhledy na Lovoš. Od startu se vydáme do Malých Žernosek. Odtud po trase č. 25 vystoupáme Opárenským údolím přes Boreč pod zříceninu Košťálova a sjedeme do Vlastislavi. Dále již po nenáročné stezce do Třebenic a Sedlece. Pokračujeme opět nenáročnou trasou přes Úpohlavy a Sulejovice zpět do Lovosic.

Zdroj: Facebookový Žwejk, stránky KČT Lovo.

Mushroomnews - Černá díra

Mlatové cesty na hřbitově byly dokončeny v předstihu. Ťok doťokal. Můj zubař má nové křeslo. Brutus byl brutální. Včera jsem vypil čtyři piva a flašku vína. Má být týden hnusně a pak zase pěkně. Astronomové dnes ukázali první fotku černé díry. Je černá. Současně slavíme čtyřicáté výročí prvního Bulhara v kosmu. Má to nějakou spojitost? Nevíme. A co na to pyrozvířata?

[ Přemýšlel jsem, že bych každý den vydal změť naprosto nesouvisejících headlinů z novin a zážitků a pak s nimi nakrmil umělou inteligenci, která by produkovala další nesouvisející věty už sama. Třetí fáze je samozřejmě profit. Zatím si nejsem jistý, jestli sám dokážu vyprodukovat či vstřebat tolik obsahu. Na zítřek mám dosud jen jeden headline: "Obrovská prsa jí působila jen trápení." ]

Akta Z.

Původně jsem chtěl napsat něco vtipného na Miloše na Matějské, ale pak mi došlo, že nemusím komentovat každého ... jen jsem chtěl říct, že jsem včera sjel poslední sérii Akt X a nic tak odporného mě tam rozhodně nevystrašilo - i když Mister Chuckle Teeth a dost strašidelná variace na Teletubbies k tomu měli v osmé epizodě fakt blízko!


Nezdařený pohovor

Nedávno bylo u pyrozvířat veselo. Na pohovor přišel nový uchazeč o místo pyrozvířete.
Byla to housenka.


Už podle názvu článku můžete odtušit, že to nedopadlo úplně dobře. Když se Pyropes ptal housenky, kde se vidí za pět let, řekla, že v té době se evolvuje do motýla. Pyrohroch se začal smát a Pyropes ho nechal vyvést. 

Housenka tedy nakonec místo nedostala. Pyrozvířaty jsou tedy zatím pouze pes a hroch.

Snad se příště zadaří lépe a housence přejeme mnoho štěstí u dalších pohovorů. 

Zpráva ze světa pyrozvířat

Jak jste se dozvědeli minule, hroch se ucházel o to, aby taky byl pyrozvíře. Rozhodnutí bylo samozřejmě na pyropsovi.

Pyropes, vrchní pyrozvíře
Pyropes docela dlouho přemýšlel a nakonec se rozhodl, že se hrochově žádosti

vyhovuje.

To znamená, že hroch se stává pyrohrochem a začíná jeho výcvik. Pyropes připravil výcvikový program, aby se pyrohroch něco naučil. Pyrohroch dostal také svojí pyroskřínku s označením, aby si ji poznal.

Označení na hrochově skřínce
Pyropes nenechal nic náhodě a na první schůzi pyrozvířat musel pro jistotu hroch dát mobil do faradayovy klece, aby náhodou nemohl vynést citlivé informace.

Hroch dále složil pyroslib, čímž se stává plnohodnotvým pyro zvířetem.

O dalším vývoji budeme informovat.


Duchařská storka

Ahoj lidi. Dneska mám pro vás duchařskou storku. Zajímavé je na ní, že duch jsem já. Dneska jsem  stěhoval nábytek a další věci, protože mi zítra přijdou dělat okna. Trochu jsem to neodhadl. Po osmi hodinách dřiny jak v kolbence jdu ve tři na pozdní oběd. Pak dám šest kousků, jestli se to náhodou nedodělá samo (ne). Když platím, tak mi servírka říká: "Já jsem si normálně myslela, že jste včera vešel dveřmi, tak vám automaticky točím pivo a pak vás tu nikde nevidím - a pak mě i ostatní přesvědčovali, že tu vůbec nejste a nikoho neviděli vejít".

Řekl bych, že otázka "O čem sním, když náhodou spím" je tímto zodpovězena.

[Update] Včera jsem měl jednání v Praze, pak jsem byl na Medvědárně. Autem. Tudíž jsem samozřejmě nepil. Zhmotňuje se můj alkoduch v nejbližší hospodě, když musím trpět střízlivostí? Samé otázky...

Pyrozvířata

Pyropes vás zdraví. Je už docela slavnej.
Jeho sláva ale láká další, aby se věnovali hledání výbušnin.

Jednoho dne zaklepal na dveře hroch a ptá se, jestli by mohl být pyrohroch.

Výsledek obrázku pro hroch


Pyropes si vzal čas na rozmyšlenou. A co vy? Myslíte že se hroch může stát pyrohrochem?
Nebo by se mu pak také říkalo pyropes?

Chuchvalec

Venku už se začíná pomalu sbírat jaro. Přes víkend jsem chrchlal a smrkal. Ještě teď občas vykašlu podivný, zelenošedý chuchvalec čehosi. Ale už je to skoro-dobrý! Jen ten můj mozek - příšerně se nudí. Možná jsem ho omylem část vykašlal. Každý den není posvícení.

Pyropes schvaluje tento příspěvek.