25 Den Kozla

Poslední dobou se tu množí články o kalbách (kde jsem autorem převážně já) a tak jsem se rozhodl, že tento článek nebude výjimkou.

V sobotu jsem vyrazil do Velkých Popovic, kde se konal 25. Den Kozla. Lidí tam přijíždělo opravdu hodně, od vlakového nádraží jezdilo každých pět minut několik plných busů.

U vchodu byl i cíl turistického pochodu. Škoda, že jsem o tom nevěděl. Mohl jsem jít na výlet a v cíli se odměnit 8 pivama (takhle jsem si je dal prostě, že jsem měl žízeň).

Všem tam dávali pas Kozla - mapka, program akce a soutěž.

Za vchodem se muselo projít uličkou hanby. Taková ulička bývá na každé akci, ale pro vyprahlé poutníky, kteří namáhavě cestovali a chtěli spláchnout prach z cesty (no dobře z vlaku a busu), je to zdržující. Znáte to – stánek s nealko pivem, stánek s limčou, stánek Antona Hrabiše (byl na něm nápis „Víme, kdy budete na nule!“, jen tam chyběla jeho fotka a „sorry jako!“) a další nezajímavá lákadla. 

Čerti v areálu

A to už byl na dohled první stánek s pivkem.
Fronta na pivko cca 10 minut. Na výběr buď 11 a nebo tmavé. Když si člověk vzal dvě piva, tak dostal žeton, za ten si mohl vyrobit prkénko do kuchyně a vypálit si tam znak Kozla. Ale nejsem hlupák, abych ztrácel čas a plně se nevěnoval kalení.

Areál pivovaru je opravdu velký a je tam dost míst na kalení a zeleně, tak nikde nebyly nějaké extra velké hloučky, jen u podií byly velké kotle. Ale bylo to dobře nazvučené, tak jsem se necpal k podiu a sedl si dál do trávy a věnoval se primárnímu cíli expedice.

velko kotel

Pomocí tajné mapy (té mapky, kterou obdržel každý u vstupu), jsem našel i tajnou uličku, kde byla cimbálovka a areál bublajících a vonících kotlů. Ale hlavně výčepy, kde bylo nefiltrované extra dobré pivo. 

U stánku jsem se stavil hned několikrát, než se mi povedlo najít cestou z uličky.

V areálu je i skutečný kozel se svou chatičkou.

Tématické sloupky u kozlo chaty

Po celém areálu byly různé řemeslné stánky, kde si člověk mohl i vše vyzkoušet  a něco si vyrobit.

Trojský kůn na popovický způsob

bo jsem doma nechal svůj krýgl, tak jsem si zakoupil trkací půlitr

Každý fotí selfíčka, tak jsem si též jedno udělal. Touto fintou jsem na fotce rozdvojil pivko

Po pěti pivech jsem musel navštívit TOI TOI zpovědnici.  

panoramata

s mým maskovacím tričkem jsem zapadl mezí místni zvířenu

Byl jsem dohodnutý se Štokym, že ten den pojedeme na koncert Krleš do Dunice big city, takže mne cca na pátou nabere v pivovaru. Na to, že jsem byl v pivovaru od půl druhé a na sluníčku tam lupal pivka, tak ve čtyři jsem byl už trošičku společensky unaven. 

Mou upadající morálku zachránil náhlý quest. Najednou mi lidi začali dávat pivačenky, získat je v areálu nebyl problém a občas se jich občas někdo potřeboval zbavit (většinou za to mohla jeho jemně ječíčí polovička „Ty chceš jako další pivo, to už bys měl dnes tři!“). Začal jsem krapet nestíhat - přísun pivačenek byl větší, než jsem měl přisun piva a nechtělo mi stát fronty tak často. Použil jsem skill - kupovat piva po dvou a kalení obouruč. Tento perk měl nevýhodu v tom, že inteligence klesala 2x rychleji (naštěstí jsem se rozhodl neřešit questy související s inteligencí - třeba jako mluvit, chodit, udržet moč).

Potom, co mne nabral Štoky, jsme se jeli ještě kouknout na Sahulův pomníček. Od místních jsme zjistili, že pomníček již někdo zničil či ukradl.

V Dunicích proběhl klasický večírek. Je tam krásně – na kraji krásného lesa. Jen z minulého ročníku vím, že v lese jsou mravenci. Šel jsem si chytře lehnout k louce. K ránu jsem zjistil, že jsem usnul asi metr od velkého mraveniště (množství vypitích piv za to určitě nemohlo), tak jsem udělal všechno možné, abych se zachránil. Napnul jsem zbytek mozkových i skutečných sil a … převalil se a spal dál. Ráno snídoška jak v interhotelu alá Sádovský  – kafe a studená klobása z večera.

Tak za týden Ahoj v Rakovníku.