Třetího měsíce roku Rytíře

I přišlo jaro. A s ním pokračovala plesová sezóna. Poprvé jsem okusila Právnický ples konavší se včera v Obecním domě. Bylo to velmi vznešené a honosné. Akorát tedy plné právníků. Mladých a nadějných, a pak starých, jejichž nadějnost se už proměnila v úspěch. Ti neúspěšní se podobným akcím vyhýbají, páč by se museli konfrontovat s těmi druhými. Já byla za čestnou výjimku. Potkala jsem dost lidí z ELSA, studentského spolku, v němž jsem se za studií na fakultě vyskytovala. Základ společnosti ovšem tvořili kolegové z mé práce a jejich partneři. Seděli jsme v Grégrově sále, kde, při vší vrozené skromnosti, hrála nejlepší hudba. Našla jsem jména kapel kvůli uHouby v programu, takže nám hráli Veronika Suchánková & Band a pak ještě unORGANized. Cimbálovku moc neberu. Bylo to moc pěkné, občerstvení až na víno přiměřeně předražené, bylo tam spousta studentů a hlavním partnerem večera byl kdo jiný než AGROFERT. Dnes jsem řešila záhadu, jak může ples, kde průměrná cena vstupenky je cca 500 Kč, potřebovat partnery. Asi může.

Také jsem se obohatila o spoustu novinek, například: Když potřebujete rychle uspat dítě před odchodem na akci, bere to toto jako výzvu k neusnutí. Lehat si s ním do postele s makeupem na obličeji není nejlepší strategie. Na píseň Když jsem šel z Hradišťa se dá tančit a na místě nezešílet. O rok starší vrstevnice z ELSA na mne hledí s respektem jako na mladou matku, která obětovala kariéru rodině. Moc to nechápu. Na Náměstí Republiky se mobilní aplikací nedá rozumně objednat taxík. To pak člověk deset minut pobíhá, mrzne a nahání vůz. Prochladne a druhý den ho bolí v krku.