Rambohaf a orba

Ministryně šlechová si vyfotila se svého Rambohafíka Jess u věnce padlého vojáka. Lidem se to moc nelíbilo a přišlo jim to nevhodné. Posadit v době, kdy uctíváme naše padlé, svého psa na hrob a dělat mu tam portétek. Ministryni to asi blbé nepřišlo, fotku nevinně okomentovala ve stylu, že miluje českou republiku a že miluje svého pejska.
Rambohafík mu říká ona, ještě na doplnění.
Osobně mi to tak strašný nepřijde, ne že bych neměl úctu k mrtvým, ale asi mi je jedno, že pes má fotku na hrobě, nebo na něm sedí. Zvlášť když to ten člověk nemyslí špatně. Ani mi nevadí Škromachovo selfie v Terezíně. Přijde mi to vtipný, když se někdo takhle chová jak slon v porcelánu.
Teda, ajko měl jsem jako malej samozřejmě představu, že představitelé státu jsou takový trochu nadlidi a naše vzory. No, už ji nemám, takže je to vlastně všechno taková velká komedie.
A hlavně mi vadí míň Rambohaf na hrobě, než KoblihLord u koryta a policejního kormidla...

Ale to už je omletá písnička. Stejně jako balada o pánu z Orbu, který se nepřidává na výlety a neodepisuje na zprávy.
Žil mocný pán z Orbu
a v Orbu věřil
Do Orbu se díval
Orboš se jmenoval

A když v orbu uviděl
jak řepka orbě čelí
pána z orpu povolal
a vyprávění je celý.

Takhle nějak ta balada je. Aspoň myslim.