Ze-man a kondenzátory

U tohohle obrázku mě chytnul záchvat sentimentality... ne po Milošovi samozřejmě.

Dneska se mi nic nezdálo, nebo si to alespoň nepamatuju. Dneska byl kvalitní servisní den.

Ráno jsem zjistil, že mi nejde doma Internet: tak co - stejně jsem měl spoustu jiné práce. Jel jsem tedy nechat přezout auto na nové letňáky, odvézt odpad z garáže na sběrný dvůr, nakoupit a do lékárny. A Internet stále nešel. Co se v tom sakra pořád hrabou? Já tam zavolám... a moment, chcípnul mi můj router.

To je trochu problém, protože je tam spousta mých speciálních nastavení - které jsem přirozeně nikde nezálohoval. Nový stojí patnáct stovek, což by normálně nebylo nic k řešení, jenže jeho nastavení bude práce na dost dlouho. Ok, zkusíme opravu - zdroj je v pohodě, pravděpodobně budou v trapu nějaké kondenzátory - skoro vždycky to jsou kondenzátory.

Kde je seženu v pátek odpoledne? Jedině v Praze v strašidelném obchodě (Garth zná...). Cesta tam, nákup náhradních součástek za 40kč (koupil jsem k tomu ještě nějaké nářadí za tři kila, to jsem měl stejně v plánu si objednat), cesta zpět a 30min servisní opravy. Routr vesele routruje a já mám zase Internet.

Jaké je z toho poučení - no v zásadě, že v dnešní době se nevyplatí skoro nic opravovat. Když spočítáte benzín a čas okolo, tak to zas taková hitparáda není (to mi bylo jasné předem). V tomhle případě bylo výhodou, že jsem to zvládl extra rychle a nemusel jsem další půlden nastavovat nový routr.

Kondenzátory... skoro vždycky za to mohou kondenzátory.

No teď už jsem si jen vytáhl gázu ze sešité rány (to je vždycky operace, jak to sundat a nestrhnout kůži nebo stehy) a po týdnu si konečně umyl hlavu. Měl jsem tam zbytky hlíny a krve ze sobotního pádu. Jako noste to celý týden na hlavě, učesat to nejde, svědí to jako čert... nojo, jenže, kdo si namočí čerstvě sešitou ránu, jen aby vypadal dobře a nesvědila ho hlava a bude riskovat, že to začne hned na začátku hnisat. Já tedy ne.

A to je vše, přátelé. Bylo to dlouhé a nudné. Přesně tak jsem to chtěl. Občas máte takové dny, kdy celý den řešíte servisní věci. Všechno jde relativně dobře, nejste tedy rozezleni. Použijete svoje zkušenosti a inteligenci a vše dopadne dobře. Přesto se nemohu zbavit myšlenky, že mít robota, kterého bych ráno zapnul a on to všechno za mě vyřídil by nebylo vůbec špatné. Ten by z toho možná nakonec (na rozdíl ode mě) cítil třeba alespoň nějaké uspokojení.