Okurkovka II.

Ok, včerejší pivo bylo z fotoarchivu (takže podvod!). Bylo z pondělí, kdy jsem tady udělal s přáteli malou oslavičku, a trochu taky i jako zapíjení Markéty (zas taková okurkovka není, protože tu máme nové dítě! :)

Dneska jsem vstával v pět, poslal jsem státu DPH (jehož výkaz jsem včera smolil půl dne v 35st vedru - asi bych nemohl dělat účetního). Je to samozřejmě všechno naprosto zbytečné, protože fakturuju jenom firmám, které si to odečtou, stejně jako já na vstupu... (ale DPH prý vymysleli Francouzové, to dost věcí vysvětluje).

Pak jsem od půl sedmé vzdáleně nasazoval svůj soft v nějakým korporátu. Všechno šlo jak po drátkách, i na druhé straně byli super-kooperativní. Za deset minut hotovo.

Vždycky, i přes ten marast okolo, mi přijde dobrý, že se tohle může ještě dít. Už bych čekal, že mě přijde nějaký státní orgán zatknout - pozor to nemůžete, jak si to představujete, něco vytvořit a jen tak za sebe to řešit, na to musíte mít další povolení a milion obskurních certifikátů. Takže je možná pro vás lepší ta Kolbenka, ne? Naštěstí ale punk žije, možná ještě chvíli bude a to je dobře.

Samozřejmě musíte mít dobré krytí a pečovat o něj, něco jako když by se špičkový doktor - uprchlík, tmavé pleti vylodil u břehů EU. Tak ho dáte do tábora a tam ho budete zkoumat, nebo mu dáte sako, strčíte ho do nemocnice, trochu mu pomůžete - a on bude fungovat a pár lidem pomůže a možná někoho zachrání. A nikdo nic nepozná.

Pak jsem řešil analýzu toho, jak správně rezervovat a vypořádat, když si někdo objedná / odveze padesát tun pšenice a jak to sledovat v čase.

Kolem oběda už jsem si připadal nějaký opotřebovaný, tak jsem si místo oběda dal tři plzně. A přečetl si asi dvacet článků - jak se na dálku hackuje Jeep, jestli bude ČNB donekonečna intervenovat, co je vlastně obsahem reforem v Řecku (překvapivě mají neuvěřitelně sešněrovaný trh) a spoustu dalších.

Cestou z oběda jsem to vzal přes Tesco a zásobil se vínem. Že budu relaxovat. Pustil jsem si nějaké vypalovačky z 90's a začal psát (jestli si myslíte, že práce na volné noze je nekonečný relax, tak věřte, že jsem se celý víkend nedostal od počítače a dal si pracovní dvoj-šestnáctihodinovou šichtu).

Takže si tak píšete a posloucháte, v tom vás z venčí vyřve hlášení městkého rozhlasu. Není úniku. Tak stopnu muziku a poslouchám, první věta hlášení zní:

"Uletěl zelenomodrý papoušek, je v té a té v lokalitě - vypadá hladově a nedá se chytit. Zavolejte prosím na Městský úřad."

Svět je skvělý.