Manic Miner

Drahé UHouby.
Manic miner je šílený horník a kdo ho zná ví, že dostat se do knihovny k sově už  vyžaduje určitý skill. Navíc ta sova není vlastně sova, protože sovy obecně nejsou tím, čím se zdají být.

Zítra jedu zkontrolovat Harrachov, takže přijdu o prestižní nepulcův memoriál, či co vlastně. Cest la vie. Ve výtahu jsme dneska otevřeli dveře chlapíkovi, co jsme ho zahlídli, když se dveře dovíraly. Měl radost a kolega říkal, že to byl pan Špaček. Kdo ví, třeba jednou budeme vyobrazeni v učebnici etikety..

Obecně lze jen konstatovat, že věci jsou takové, jaké jsou. Všechno zanechává otisk, četl jsem, že děti, které čtou Harryho Pottera a identifikují se s ním, jsou v životě také mnohem více tolerantní k odlišnostem.

Dodal bych, že kdo si jednou hází krávami, těžko to také vytěsní... Ale to by bylo z jiného sudu.

Včera jsem viděl film Videodrome. Celkem mám rád, když film skončí a vlastně vůbec nevím, co si o něm myslet. Každopádně ve mně taky zanechá nějaký otisk. Videodrome je vlastně celkem pěkná starší podivnost a navíc tam nejsou sovy, takže na to můžete koukat i před spaním.

Countdown 8... and counting