Co jsme si zbořili

6 komentářů

Pro příznivce industriálu ještě moc pěkná publikace “Co jsme si zbořili”

 cukrovar

6 komentářů:

  1. Já bych to za takovou ztrátu nepovažoval. Za pár let bysme třeba taky mohli žít ve skanzenu a bez povolení památkářů se nemohli na památkově chráněných hajzlechani vys...
    Šefča

    OdpovědětVymazat
  2. Dva problémy: jednak, že někde to samozřejmě s ochranou přehání, ale co se týká industriálních památek, tak je to spíš škoda. Nikdo už nikdy nic takového nepostaví. Je to taková nostalgie. Když se koukneš na podobu cukrovaru z osmnáctého století, tak vypadá trochu jako zámek s komínem, má to nějakou atmosféru, tehdejší továrník si ho nechal navrhnout s nějakou představou, že věří v budoucnost (a tak bylo proinvestováno více než bylo nezbytně nutné). Stejně jako třeba mrakodrap Spolchemie v Ústí nebo bývalý Jardův zámeček vedle. Moderním ekvivalentem předchozího je dnes šedá montovaná hala, která ti říká: koukej makat nebo tě přestěhujeme příští týden do Bangladéše. Takže problém není v bourání, ale spíš v tom, co se místo toho staví.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to souhlas, ale myslíš si, že Tschinkel uvažoval v horizontu století, nebo jen řekněme lidského produktivního života? Ten zámeček zmizel už někdy mnohem dřív než v roce 2006, takže v případě cukrovaru v lovo nebylo co řešit. I když možná bylo, nechci se vyjadřovat v duchu soudružských hesel o likvidaci českého potravinářského průmyslu. U správní budovy Spolchemie(ať staré-zámeček nebo nové-mrakodrap) snad není co řešit, obě mají využití i v současnosti a obě dvě jsou špičkovou ukázkou Industriální architektury doby svého vzniku. Ale dle mého názoru je hlavní to, že mají svoje využití a doufejme, že i dál mít budou. A nejem tyhle dvě budovy, ale i další. Ale zachraňovat všechny brownfields jen proto, že tam někde v křoví stojí cosi co má možná nějakou historickou hodnotu, ale je to v podstatě k ničemu mi připadá jako nesmysl.

    OdpovědětVymazat
  4. Jestli si mohu dovolit udělat virtuální výlet do hlavy pan Tschinkela :) tak podle mě spíš předpokládal, že ho předá dětem a ti ho budou dál rozvíjet ve vazbě na konkrétní místo. Nebo chtěl, aby to prostě vypadalo minimálně stejně dobře jako ostatní továrny v té době (byla to tehdy prestižní záležitost?). Mrakodrap Spolchemie je bezúspěšně delší dobu na prodej a obávám se, že pro něj využití není a bude těžké ho najít (zřejmě z důvodu velké provozní a energetické režie), zámeček vedle taktéž (dokonce byl na prodej prý jeden čas za symbolickou korunu). Samozřejmě zachraňovat všechno nemá smysl, stejně jako nemá smysl všechno bourat. Nemyslím, že bych tu psal nějakou ohnivou obhajobu zachování všeho, ale možná je to tím názvem publikace, který je lehce citově vydírající...

    OdpovědětVymazat
  5. V poho. Mě jen baví rejpat :-)
    Šefča

    OdpovědětVymazat
  6. A ta publikace se mi líbí, jen bych vybral míň případů a podrobněji se rozepsal.

    OdpovědětVymazat

UWAGA! Pro odeslání komentáře zmáčkni to MODRÉ tlačítko vlevo.pan Lebka