Klaus vs. kinematografie

5 komentářů

Klaus nepřekvapivě vetoval zákon o podpoře kinematografie, protože film si na sebe musí vydělat. To je regulérní názor, pokud vyznáváte životní postoj vyjádřený naprostou ekvivalencí mezi hodnotou a penězi - bohužel ještě kombinovaný s omezeným vnímáním souvislostí. Buďme specifičtější. Pokud si film na sebe musí vydělat, pak musí být dnes globálně konkurenceschopný, takových je u nás samozřejmě minimum, ale i díky alespoň nějaké podpoře se jich u nás natočí asi 20-30 ročně. Což mimo jiné znamená, že tu máme celou řadu filmových profesionálů – architektů, kameramanů, kostymérů, producentů, odborníků na obrazovou postprodukci atd.

Naopak na Slovensku se rozhodli jít od počátku konkurenční cestou, natočí jeden, dva filmy ročně, dost strašné a to i oproti těm našim. Víc jich nikdy nenatočí, ani kdyby na ně peníze měli, protože je nemá natočit kdo. Nejsou lidi, kteří by to uměli a pokud byste chtěli vytvořit novou generaci bude vám to trvat dalších dvacet let.

Představte si, že jste zahraniční producent a zalíbila se vám taková země. Jste schopen dát dohromady pár desítek či stovek milionů dolarů, umíte udělat komerčně úspěšný film. Zavoláte tam, kde vám bohužel řeknou, že vám tam není schopen ani nikdo postavit kulisy, protože to prostě neumí. Půjdete jinam. Žádná směna, čili obchod se neuskuteční.

Pomineme-li, že v hlavách mnoha Čechů figuruje obchod pouze jako synonymum pro levný nákup, jeho skutečným základem je směna, tedy rozměr obohacení obou stran, které může být jak materiální – peněžní, tak i hodnotové a zkušeností. Z obou dvou stát, tedy i my všichni profitujeme. I jen pokud to vezmeme úzkou optikou daní, je v zájmu státu mít co nejvíce kvalifikovaných a zkušených občanů.

Tvoříme si vlastní elitu, ať už se můžete ušklíbat jak chcete, umělci, profesionálové a odborníci jí jsou. Elitu, kterou nám nejdřív zničili fašisté, a pak jsme si ji čtyřicet let prostřednictvím komunistů ničili sami. Zbyly nám hradní páni, co vše přepočítávají na peníze, které nesmrdí, a jak jsem se snažil poukázat v souvislostech, tak ani to bohužel moc dobře neumí.

O celé problematice se dá diskutovat ze spousty pohledů – je pro nás výhodné mít lidi schopné reflexe našich lokálních problémů, co to přináší pro naši kontinuitu národní i myšlenkovou? Co rozložení rizik? – je výhodné mít v republice lépe řady dělníků v automotive, nebo různě rozprostřené odborníky v řadě oborů, i když nebudou nejlepší na světě. A proč vůbec investovat do školství, které se nezaplatí?

5 komentářů:

  1. I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům.

    OdpovědětVymazat
  2. No já mám, za to, že všechny ostatní zmíněné stát podporuje, tedy nevím jak architekty, ale třeba soukromá divadla zcela určitě (jsou na to nějaké granty, o které se pravidelně handrkují), sportovcům přenechali miliardové zlaté prasátko Sazku, která by jinak sypala do rozpočtu, jen si jí sportovci probendili atd. Ta argumentace je lichá, proto jsem ji vůbec neřešil.

    OdpovědětVymazat
  3. Uznávám, že jako majitel stránek máš právo rozhodovat o tom, co je a není liché. Navíc jako budoucí prezident musíš vědět všechno nejlépe (je dobré jít v Klausových stopách, případně v Milošových - jako odborník na sport), slabý vůdce by byl k ničemu. Nicméně na mletí s....ů je lepší Rakev, tam je možné se i poprat. Howgh.

    OdpovědětVymazat
  4. Tohle je jeden z těch lepších pohledů na věc a rozhodně stojí za úvahu. V podstatě jde o dosti striktně ekonomický pohled, spíš než na nutnosti mít alternativní umění je postavený na rozvoji obyvatelstva a možnosti návratnosti takové investice. Za slabinu považuju to, že možnost návratnosti investice je spekulace. Není vůbec jasné, že se taková investice vrátí a že filmaři budou sahat právě po české republice.

    Proti tomu stojí fakt, že tato investice nás něco stojí. A ty peníze jdou i od lidí, kterým ve výsledku chybí nejvíc. Takže na jedné straně máme investici, která se nám může vrátit (nejen finančně, ale i vyšší konkurence schopností čechů na mezinárodním trhu práce a obecně místní vzdělaností) a na druhém potřeby státu. V době, kdy lidé protestují proti vládě, korupci, proti zvyšování daní atp. takové investice mohou vypadat i jako výsměch - protože tento krok nás zatíží a posílí prostor pro korupci.
    g.

    OdpovědětVymazat
  5. Ta návratnost mě napadla už při psaní, čistá spekulace by to nebyla, ale problematická ano: jedna část by se zhruba dala spočítat z minulosti, kdy u nás běžně točily velké zahraniční produkce, bohužel kvalitní analýza je mega práce, pletou se do toho daňové úlevy, odhad budoucího rizika atd. Nemůžu tvrdit, že se to vyplatí (není ani v postu) protože nemám data kterým bych mohl věřit. Pak je druhá část - ohledně návratnosti v obecné vzdělanosti a konkurenceschopnosti - to je ještě větší peklo, protože na to žádné modely nejsou a nejhorší je třetí část - úplně "soft" kritérií, jako je národní sebevědomí/identita, reflexe současnosti, kontinuita apod.

    Druhý odstavec - a) idea malého státu je fajn, bohužel k ní moc nevidím cestu, b) některé investiční celky jsou tak náročné, že je podporovat nikdo menší než stát (nebo megakorporace) smysluplně nemůže - že to u nás neumíme bez rozkrádačky je bohužel pravda (rovnou odečíst od návratnosti)...

    OdpovědětVymazat

UWAGA! Pro odeslání komentáře zmáčkni to MODRÉ tlačítko vlevo.pan Lebka