Panoptikum všeobecného základního příjmu

Vždycky jsem zaskočen, když pravděpodobně inteligentní lidé, kteří minimálně kladou zajímavé otázky (nebo si je alespoň někde přečetli) vyprodukují jako řešení myšlenku, která má mezi samotným problémem a řešením logickou propast hloubky Mariánského příkopu.

Tedy konkrétněji, vezmu zajímavé otázky o významu práce, vývoji zaměstnanosti a proměně společenských tříd a vymyslím jako řešení všeobecný základní příjem. Podrobnosti systému popisovat nebudu, dohledejte si třeba zde. V zásadě jde o to, že všichni lidé by měli nepodmíněný příjem (něco jako odměna za to, že existujete) ve výši třeba 10tis. korun, který by jim zaručoval důstojný život.

Upustím od analýzy trapné otázky, kde na to vzít (odpovědi všech zainteresovaných připomínají předvolební spoty, kde se žádná konkrétní čísla neobjevují, jen stále stejné deklamace o tom jak to půjde a “zdroje jsou” - tedy mlžení tak husté, že by se v něm na blatech ztratil i Pes baskerviský s Rákosníčkem v tlamě). Výsledkem je pak tradiční tajemné mručení o zdanění bohatých a pohádka o zefektivnění státní správy.

Omlouvám se za odbočku v tomto lehkovážném traktátu, ale když jsme u té efektivní státní správy – už jste četli jak si nechal šéf zpravodajské služby NSA vybavit velitelskou místnost podle kapitánského můstku ve Startreku? Konečně rozumně využitý potenciál daňového poplatníka :-)

Jak jsem předeslal, otázky zajímavé (ke kterým existují obvykle i slušná statistická data k analýze) zprzníte způsobem nevídaným, což obvykle odradí liberálně smýšlejícího pravicového demokrata od dalšího bádání a běží pro dubový kolík a kouká komu by ho prvnímu zatloukl do hrudi.

Obecně ani mě nijak nenadchne představa, že původní smysl peněz, kterým je - ať chcete nebo ne, hlavně směna – tedy času, práce a vašich schopností s ostatními devalvujete a rozdáte zadarmo. Rozdávání peněz zadarmo nikdy žádný problém nikde trvale nevyřešilo. Správné otázky i přesto zůstávají – co s lidmi se kterými nebude chtít nikdo měnit, co s těmi co nebudou mít co nabídnout, nebude jich víc a víc?

Dej mi peníze a budu na tobě bádat

Ať už je myšlenka všeobecného základního příjmu jakákoliv, to co je mi na její prezentaci opravdu nelibé je přístup některých jejich nositelů. V době, která je nejdemokratičtější v historii se nesemknou, nezaloží společnost a nezkusí svoji ideu v praxi. S nataženou rukou stojí před Evropou a říkají mi: tady podepiš petici, ať se naše myšlenka prosadí - ať ji bádají další za tvoje peníze. Kde na takový systém všeobecného příjmu v praxi vzít, to my nevíme, to ať vyřeší nějaká komise EU. Ideálně bychom to chtěli ale vyzkoušet vyzkoušet na několika milionech lidí.

Všechny prvky morálního hazardu, nezodpovědnosti a diletantismu splněny do puntíku v jednom. Pobavil mě pán v jenom z videí, který volá po hmotné odpovědnosti politiků – jakou asi budou mít odpovědnost za následky aplikace této myšlenky její autoři? Doživotní otroctví v případě neúspěchu?

A já říkám: jděte do toho postupně, seberte deset kamarádů, tři budou pracovat, protože je to baví a ostatní se budou svobodně realizovat díky jejich všeobecnému základnímu příjmu. Takový sociální Startup. Přizvěte další, až vás budou tisíce. Nechte to běžet půl století, vychytejte mouchy a představte výsledek. A když to nevyjde, budou tu (tou dobou tedy spíš možná :-) státní sociální dávky – skoro jistě neumřete hlady a pravděpodobně vás nevyhodí ani z nemocnice.

Riziko je tedy více než snesitelné za změnu světa k lepšímu ne? Zcela vážně. Nikdy nebyla příhodnější doba. Člověk, který chce tak radikálně změnit svět a jediné co je ochoten riskovat je urážka ve vyostřené akademické diskuzi moc důvěry nevzbouzí. Naštěstí je dost i těch, co zvládnou víc.